Bludiště je kulturní památkou, oblíbenou zejména u dětí. Symbolem bludiště je stejně jako u Petřínské rozhledny třešňový květ, odkazující na třešňové květy Seminářské zahrady na Petříně. Bludiště bylo zbudováno podle projektu architekta Wiehla jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní výstavě 1891. Postavil jej pražský tesařský mistr a stavitel Matěj Bílek. Bludiště stálo původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později bylo přemístěno na Petřín. Je napodobeninou někdejší gotické brány vyšehradské zvané Špička, postavené ve 14. století Karlem IV. a završenou devíti věžičkami. Původně bylo v předních místnostech kruhové panoráma s dvaceti průzory na cca 100 střídajících se stereoskopických diapozitivů zajímavých českých lokalit. Dále byla výstava turistické a publikační činnosti klubu a výstava turistických výrobků českých firem. Následoval prostor dioramatu, což je velký obraz s plastickým popředím, který znázorňuje boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648, přesněji obranu Staroměstské mostecké věže jezuitou Plachým. Obraz má 80 metrů čtverečních, je společným dílem bratrů Adolfa a Karla Liebscherových, obraz vytvořili za pomoci Vojtěcha Bartoňka a Karla Štapfera. Karel vytvořil krajinářské a architektonické části, Adolf působivý děj, dílo namalovali za 50 dní. Na obraze je zajímavé vidět, jak vypadal levý břeh Vltavy v polovině 17. století. Pavilon měl značný ohlas, takže Klub českých turistů měl z jeho provozu na výstavě dokonce zisk. Po přenesení pavilónu na Petřín bylo v pravé části místo panoramatu s diapozitivy nainstalováno zrcadlové bludiště, které vede k dioramatickému obrazu. Inspirací bylo patrně zrcadlové bludiště v Prátru ve Vídni. Druhá místnost byla později vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly. Bludiště má 35 obyčejných zrcadel, v Síni smíchu se nachází 14 zrcadel, z toho 12 zkreslujících. V roce 1975 provedla Pražská stavební obnova a Ústředí uměleckých řemesel generální rekonstrukci objektu.
