Prašná brána je národní kulturní památkou a jednou z nejvýraznějších památek pozdně gotické Prahy. Byla postavena na místě zchátralé původní brány Horské, zvané Odraná, pocházející z 1. poloviny 13. století. Prašnou branou vstupovala do města jedna z hlavních silnic přicházející z východních Čech, zejména z Kutné Hory. Základní kámen byl položen v roce 1475, stavbu řídil stavitel Václav, od roku 1478 Matěj Rejsek, který zčásti provedl i bohatou sochařskou výzdobu. Věž byla založena na dně hradebního příkopu cca 9 m pod dnešním terénem. Později byl příkop zasypáván, po založení Nového Města ztratil svůj význam, a zmizel i most vedoucí k průjezdu. Od roku 1488 zůstala brána nedokončena zřejmě proto, že královská rezidence přesídlila ze Starého Města opět na Hrad. Další stavební práce byly obnoveny až roku 1592 za primátora Krocína z Drahobejle, kdy byl vybudován nový vchod a točité schodiště (používá se dodnes). Předtím byl přístup pouze pavlačí z Královského dvora. Z 18. století pochází pojmenování „Prašná“, pro které ale nemáme žádné doklady, resp. neexistují prameny, které by potvrdily, že věž skutečně sloužila jako úložiště střelného prachu. Roku 1757 byla poškozena pruskou střelbou a roku 1817 byla odstraněna všechna poškozená plastická výzdoba. Roku 1823 byly na věži umístěny hodiny, později odstraněny. Dnešní stav pochází z let 1875 – 86, kdy byla Prašná brána restaurována a dostavěna v pseudogotickém stylu arch. Josefem Mockerem za spolupráce významných českých sochařů např. Bohuslava Schnircha a Ludvíka Šimka. Prašná brána je vysoká 65 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 44 metrů, točité schodiště má 186 kamenných stupňů. Žádný jiný symbol by pro Prašnou bránu nemohl být typičtější než právě koruna. Prašná brána je totiž považována za začátek tzv. královské cesty, tedy historické trasy vedoucí centrem města ke katedrále sv. Víta, kterou projížděli před korunovací nastávající čeští králové. Jako první se odsud vydal ke katedrále Albrecht II. Habsburský v roce 1438 a jako poslední slavnostní cestu ke korunovaci projel Ferdinand V. Dobrotivý v roce 1836. Prašná brána je tedy spjata s řadou českých panovníků, jejichž sochy také zdobí průčelí věže. Pokud budete pozorní, najdete nad průjezdem na východě poprsí rytíře s páskou s latinským nápisem, který hlásá: Hle, Praha. Poctivým jsem matkou, podvodným macechou; tito nechť prchají a přicházejí ti, kdož sami od sebe chtějí dobro. Velice přiléhavý citát nejen pro dnešní dobu.
