Petřínská rozhledna je kulturní památkou a jednou z neodmyslitelných dominant Prahy. Je současně nejnavštěvovanější památkou ve správě Prague City Tourism. Je osvětlena denně a po celou noc, podle setmění a svítání. Rozhled z ní předestírá nejen celou Prahu, ale za jasného počasí i výhled po bezmála celých Čechách. Jejím symbolem je třešňový květ jako odkaz na ovocné třešňové stromy Seminářské zahrady na petřínských svazích a oblíbené místo zamilovaných, který se na 1. máje chodí líbat pod rozkvetlé stromy. Byla postavena v rámci Jubilejní výstavy r. 1891 jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže (k té je v poměru 1:5). Nápad postavit Petřínskou rozhlednu se zrodil v roce 1889. Členové Klubu českých turistů se totiž na světové výstavě v Paříži tak nadchli pohledem na slavnou Eiffelovu věž, že se rozhodli vytvořit podobnou dominantu nad městem v Praze. Založili Družstvo pro výstavbu rozhledny, dali do něj první peníze a od magistrátu získali pozemek. Pro pětkrát menší napodobeninu Eiffelovy věže bylo vybráno místo v nadmořské výšce 324 m na vrchu Petřín. Stavbu rozhledny urychlilo konání Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1891. V roce 1890 byla provedena projektová příprava a zajištěny potřebné prostředky. Stavba byla zahájena v březnu 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli ing. František Prášil a ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny. V neuvěřitelně krátké době vyrostla celá konstrukce, 28. července 1891 byla zkolaudována a již 20. srpna 1891 byla rozhledna slavnostně otevřena. Tvoří ji lehká osmiboká příhradová ocelová konstrukce, na kterou se spotřebovalo 175 tun železa. Osm ramen konstrukce bylo zakotveno v mohutných kamenných blocích ve vrcholech osmiúhelníka, jehož úhlopříčka měří 21,65 m. Cesta na vrchol má 299 schodů až k vyhlídkové kabině ve výšce 51 metrů, odkud je překrásný rozhled na město. Dle přeměření v r. 2021 je celková výška rozhledny 58,70 metrů k nejvyššímu bodu původní a dodnes dochované konstrukce. Tím je pyramidální konstrukce nad střechou nejvyšší vyhlídkové plošiny. Ve 20 m prvního patra byla zbudována krytá vyhlídková terasa s ochozem. Na střeše byla původně umístěna stylizovaná koruna s vlajkovou žerdí. Uprostřed rozhledny je tubus, kterým jezdí kabinový výtah. Dříve vozil návštěvníky na vyhlídku výtah pro šest osob, zprvu na plynový, později na elektrický pohon. Přízemní pavilon sloužil restauraci. 19. prosince 1891 poprvé zazářilo z rozhledny elektrické světlo. Na nejvyšším místě u samé koruny byla umístěna oblouková lampa, která podle tehdejšího tisku vydávala světlo, že v okolí rozhledny se dalo pohodlně čísti. 5. 7. 1938 v době konání sokolského sletu v Praze došlo patrně ke zkratu a začalo hořet uvnitř výtahové kabiny. Návštěvníci tehdy kabinu včas opustili a sestoupili do přízemí, horní část rozhledny však byla poškozena a musela být částečně přestavěna. 1. května 1953 byl na rozhledně uveden do provozu televizní vysílač. Tehdy byl zrušen výtah, aby tubus vyplnily kabely a napáječe. Kabina v prvním patře také začala sloužit spojům, kterým byla celá věž předána. Místo královské koruny byla na vrchol umístěna televizní anténa a později anténní nástavec tubusu. Pro návštěvníky zbyla jen obě schodiště a horní vyhlídková kabina. Roku 1980 byla rozhledna pro havarijní stav tubusu a schodiště pro veřejnost uzavřena. V roce 1991 se ke 100. výročí Zemské jubilejní výstavy konala Všeobecná československá výstava. Pro tuto příležitost byla věž po nejdůležitějších nutných opravách pro veřejnost otevřena. Od roku 1999 po dobu dvou let probíhala generální rekonstrukce rozhledny, většinou za provozu. Rekonstrukci rozhledny prováděl Spojprojekt Praha a. s. Byla rozebrána stará a nově vyrobena obě dřevěná schodiště z kvalitního dřeva. Byl osazen nový tubus a v něm výtah pro invalidy a starší osoby, který jezdí do horní vyhlídkové kabiny. Místo dřívějšího obedněného balkonu vznikl ve 20 m elegantní ochoz, který je přístupný i turistům na invalidním vozíku. Rozhledna byla po rekonstrukci otevřena pro veřejnost 24. března 2002.
